K+M+B+

My tři králové jdeme k vám …

NEPŘIŠLI!

Máme rádi, když přijdou a nechají nám na zárubni dveří svěcenou křídou onen nápis. Chodíval k nám jeden soused, který měl čtyři děti jako stupínky. On hrál na kytaru, někdo na housle a byla tam nějaká píšťala. Zahráli a zaspívali koledu a dostali cukrátka a 200 Kč do kasičky (vůbec nám nevadilo, že nemají kroje, koruny, ani černé tváře). O nic jsme se nemuseli starat, byli jsme zapsáni v seznamu.
Když jsme se přestěhovali do podnájmu, tak nás měla mít v „referátě“ jiná skupina a ta nešla. Tak jsem uháněl otce „čulíka“, ale sliby chyby.
Teď jsme se přestěhovali potřetí a naposledy do svého. Volal jsem na CHARITU, zapsali si jméno a adresu – a nepřišli.

Už se nebudu doprošovat. Sladkosti a peníze dám vnoučatům, koupím v papírnictví školní křídu, zajdu do kostela, namočím ji do svěcené vody a nápis si napíšu sám.