Vepřová hrubozrnná paštika.

Už jsem určitě někde psal (možná to bylo na BLOGu), že máme všichni chuťovou paměť.
Proto mi některé současné poživatiny nechutnají tak, jako kdysi. Nepodezřívám hned současné výrobce, že ku***jou receptury, ale třeba zvolili jen jiné, své, nové.  To, že je napasují tak, aby z jejich prodeje měli co největší „vývar“ je jasné, jinak by to nebyli kapitalisti. 
V době společenského vlastnictví výrobních prostředků bylo po celé republice x mlékáren a ve všech platily tytéž ON (oborové normy). Takže když paní Matoušková vymyslela v Pribilinské mlékárně Pribináček, tak tu recepturu – normu byli povinni předat a uplatnila se v celé oboru. Proto, když jsme si koupili Ostraváček nebo Pacholíka, byl sice jiný obal, ale obsah byl totožný. 

Mám rád paštiky. Jedna z mála, která mi evokuje vzpomínky na dětství je Májka (hlavně ta v těch nejmenších plechovkách). Jsem schopen ji sníst jen tak, na posezení. Bývala také paštika s názvem Sertesmajkrem, jako děti jsme na těch plechovkách vyškrabávali to druhé s. Teď jsme koupili v Lidlu několik paštik. Otevřel jsem tu první, ochutnal a polilo mě blaho. Rázem jsem byl o x let mladší a vrátil jsem se do dětství. Trefili se do mé chuťové paměti!!!